Tarotový slovník - B
B
Baal - jméno syrsko-chaldejského falického božstva, jehož kult rozšířili Féničané po celé Malé Asii, v Kartágu a Itálii. Údajně byl i modlou templářů.
Bábel, Babylon - místo zmatků, bludiště; něco nepřehledného, směsice, spleť, zmatek (podle starověkého města Babylonu - v dnešním Iráku, 80 km jižně od Bagdádu, v němž došlo podle biblického vyprávění k zmatení a rozrůznění původně jednotného jazyka).
Babylonie - jižní království staré Mezopotámie, vládnoucí v této oblasti zhruba v letech 2200 - 538 před Kristem, kdy jej porazili Peršané. Spolu s Egyptem a Indií je Babylónie třetí mateřskou zemí okultismu a ovlivnila silně i utváření egyptského hermetismu.
Bafomet - Jméno údajné modly templářů, někdy též nazývané Baal, které je odvozeno 
z řeckých slov "bafé" a "metis", znamenajících "ohnivý křest". Zjev Bafometův je popisován různě, podle protokolů z procesů s templáři to byla lidská hlava s bílým vousem, posazená na ženském těle, v rukou držela Bafometova postava slunce a měsíc spojené zlatým řeťezem. Symbolický výklad tohoto zpodobňení byl následující : Duch (hlava) v aktivním spojení s hmotným tělem ovládá hvězdné síly čili astrální oheň. Podle jiných verzí byl Bafomet zpodobňován s několika hlavami či tvářemi, s falem a jinak. Jedna z Bafometových soch je instalována v průčelí pařížského kostela Saint-Merri, byla však zhotovena až v 19.stol naší éry.
bachanále, bakchanále, bakchanálie - starořecká a starořímská slavnost k poctě boha vína a úrody Bakcha; nevázané, výstřední hýření.
baldachýn - látková střecha, například nad trůnem; látková stříška nesená při průvodě nad knězem, nese-li monstranci (zejména při Božím Těle).
baptista - příslušník protestantské denominace uznávající pouze křest dospělých; křtěnec, novokřtěnec.
baptisterium - křestní kaple, původně samostatná církevní stavba, v níž bývala v dřívějších dobách nádrž pro křest ponořením; křtitelnice.
bazírovat - vycházet z něčeho jako ze základu, zdůrazňovat něco.
benediktin, benediktýn - člen mnišského řádu založeného roku 529 sv. Benediktem, zkratka O.S.B.
bílá magie - forma MAGIE sloužící lidem ku prospěchu. Čarodějnice bílé magie v zemědělské středověké Evropě - většinou léčitelky a porodní báby - ochraňovaly lidi, úrodu i dobytek, zajišťovaly reprodukci, pomáhaly milencům, nalézaly ztracené osoby a svými ZAŘÍKADLY působili proti zhoubným kouzlům ČERNÉ MAGIE.
bilaterální - dvoustranný, oboustranný.
bilokace - výskyt jedné osoby na dvou různých místech současně. Má souvislost s ASTRÁLNÍM TĚLEM a DVOJNÍKEM.
bioplazma - plazma je jednak biologický, jednak fyzikální pojem. V biologii znamená buď buněčnou hmotu bez jádra, nebo bezbarvou tekutinu obsaženou v krvi. Ve fyzice znamená ionizovaný plyn jako čtvrté skupenství hmoty, vedle pevného, tekutého a plynného. V parapsychologii, resp. psychotronice, kde pojem bioplazmy vznikl, vyjadřuje prokázanou existenci "biologického plazmatického těla", které je jakýmsi dvojníkem těla fyzického.
bódhi- v buddhismu náboženské procitnutí, zážitek osvícení, dosažení dokonalého poznání
bogomil - příslušník středověkého protifeudálního náboženského hnutí rozšířeného mezi jižními Slovany (v 10.-15.stol po Kr.), hlásajícího dualismus a připomínajícího husity a valdenské; pokračování bogomilství bylo hnutí albigenských.
bohém - bezstarostně, nespořádaně žijící nadaný člověk, zvl. umělec.
bonviván - požitkář.
bráhma - v tradiční indické náboženské filozofii neosobní duchovní prazáklad veškerenstva, nejvyšší duchovní princip, absolutno.
Bráhma - v indickém náboženství, zejména v hinduismu praotec a tvůrce světa, první z náboženské trojice ( k níž patří Višnu jako udržovatel a Šiva jako ničitel všehomíra).
Buddhismus - náboženství hlásané následovníky Buddhy ( zemřel 483 před Kristem ), duchovního učitele severní Indie. Nemá žádného boha a učí, že dokonalého osvícení lze dosáhnout zanecháním sobectví a opuštěním iluzí.
