Základní význam - Meče
Meče
Ze všech 4 barev jsou meče nejmocnější - a nejnebezpečnější. Reprezentují světskou moc, tu moc, která je často nesprávně uplatňována nebo zneužívána k sobeckým účelům. Ve výkladu meče varují před nepřáteli, nebezpečím, neštěstím, či dokonce před násilím a smrtí.
Jsou-li při výkladu přítomny Meče, výpovědi naznačené touto sérií se týkají jakýchkoli situací nebo skutků spojených s morálkou, morálním konfliktem a konflikty obecně. Myslete na skutečný meč - má ostrý hrot, dvojí břit a je z pevného kovu.
Meč ve světě symbolů:
Moc; ochrana; autorita; královský majestát; vůdcovství; spravedlnost; odvaha; síla; ostražitost; zničení těla.
Symbol moci, zvláště k výkonu a prosazení práva a rozhodování. Také obraz schopnosti oddělit dobré od zlého, symbol řádu a spravedlnosti.
Je také mužským principem, aktivní silou, a společně s pochvou jako receptivním ženským principem je falickým symbolem.
V metafyzické rovině je meč symbolem rozlišování; pronikavé síly intelektu; rozhodnosti ducha; nedotknutelnosti posvátného.
Je obdařen nadpřirozenou mocí na zemi, pod vodou i pod zemí a je spojován s obry a nadpřirozenými bytostmi, jako například s jezerní pannou; třímá ho také kosmický nebo solární hrdina, přemožitel draků a démonických mocností.
Dvojsečný meč symbolizuje dualitu sil a protichůdné tendence při manifestaci; tvoření a ničení, život a smrt; ztělesňuje síly, které jsou protikladné ve svém projevu, ve skutečnosti se však doplňují a vytvářejí jednotu.
Meče v rukou buddhistických božstev odtínají nevědomost.
Negativně představuje hrůzy války; mnozí bohové války a bouře mají jako atribut meč.
Na mnoha zobrazeních "Posledního soudu" vychází z Kristových úst dvousečný meč. V boží ruce se zbraň stává hrozným trestajícím nástrojem (Ezechiel 6,3); meč se dvěma ostřími, který na obrazech posledního soudu vystupuje z Kristových úst, je symbolem božího soudcovského výroku, který stihne zatracence.
Kristus jako soudce světa s mečem v ústech; miniatura přibližně 1260.
Podle středověké teorie dvou mečů, která formulovala pojetí mocenského primátu církve před státem nebo císařstvím zastávanou rovnoprávností obou instancí, případně nadřazeností císařských pravomocí, symbolizuje jeden meč světskou a druhý duchovní moc.
Symbolem moci a spravedlnosti je rovněž plamenný meč, kterým byli Adam a Eva vyhnáni z ráje. 
Meč odděluje tělo a duši, nebe a zemi a plamenný meč odděluje člověka od ráje.
Anděl vyhání Adama a Evu z ráje plamenným mečem; nizozemská deskotisková kniha
Meč vězící pevně v pochvě symbolizuje kardinální ctnost Umírněnost, případně Rozvážnost.
Jedním z pokladů irokeltského božského lidu Tuatha Dé Danannů byl královský "meč vítězství" zvaný také "meč světla", který původně vlastnil božský král Nuada.
Znamenitý meč zvaný "Odpovídač", dar boha moře a zásvětí Manannána, vlastnil sluneční bůh Lug.
V evropském středověku existovala velmi rozvinutá symbolika v souvislosti s představou meče jako znaku příslušníka vrstvy válečníků a později rytířství. Je rozlišovacím 
znamením vyššího rytířstva, zatímco kopí vyznačuje rytířstvo nižší. Rytířská mytologie vypráví o řadě podivuhodných mečů, jako byl Artušův Excalibur nebo původně králem Davidem vlastněný "meč na podivuhodném pásu". Nejdůležitější částí Attilovy zbroje byl údajně mystický "Martův meč", jenž nápadně připomíná zbraň britského krále Artuše.Jedním z klenotů na hradě grálu je nepřekonatelný meč vykovaný Trebuchtem, který však má svého vlastníka v nečekané chvíli zradit.
Zlomený meč je obrazem narušení řádu a jeho scelení je jedním z hrdinových úkolů. Meč, který z kamene plujícího po vodě vytasí Galahad, je obrazem hrdinova povolání k nalezení grálu a moci, která přísluší výhradně jemu; nikdo jiný meč z kamene vytáhnout nedokáže. Podobný meč stvrzuje také Artušovo povolání na královský stolec.
Athénský hrdina Théseus nalezl pod balvanem jako důkaz svého původu meč svého otce. Proto jsou meče pravidelnou součástí korunovačních klenotů.
Nordický bůh plodnosti Frey naopak přišel o svůj samosečný meč kvůli milostnému roztoužení. "Meč, jemuž nebylo rovno", mu pak chyběl v zápase s nestvůrami na konci dnů.
V souvislosti s výrobou těchto zbraní se setkáváme s kováři jako mistry výlučného umění, kteří vládnou nadpřirozenými silami.
Kult meče se vyvinul v Japonsku, kde se meč, který získal bůh bouře Susanoo z ohonu osmihlavého draka v kraji Izumo, kam byl vypuzen pro své "nebeské zločiny", stal jedním z císařských klenotů. Japonské meče, jejichž výroba u některých mečířů znamenala náboženský obřad, pak byly nejen stavovským odznakem samurajů, ale i obrazem jeho duše a symbolem způsobu života označovaného jako cesta válečníka (bušido). Meč je přirozeně i symbolem smrti a právě připravenost zemřít byla jednou z hlavních zásad bušido. Zacházení s mečem mělo v japonské kultuře svébytná pravidla. Boj s mečem se také rozvinul v jednu z "cest" bojových umění.
Meč je také atributem apoštola Pavla.
4 meči svrchovaného vládce při korunovaci jsou:
- meč státní moci
- curtana neboli ztupený meč milosti
- meč spravedlnosti v duchovních záležitostech
- meč pozemské spravedlnosti
Alchymie:
meč znamená očišťující oheň, jenž zabíjí a oživuje jako pronikavý duch.
Buddhismus:
rozlišování, které utne nevědomost u kořenů. "Jako meč rozetne uzel, tak by měl intelekt proniknout nejodlehlejšími zákoutími buddhistického myšlení." Maňdžušrí, ztělesnění nejvyšší moudrosti, drží v pravé ruce meč rozlišování a pronikavosti. Špice meče moudrosti vydává světlo nezničitelné vadžry, které ničí bludařské názory a zahání nepřítele dharmy.
Islám:
meč je symbolem svaté války věřících proti nevěřícím a člověka proti vlastní zlobě.
Japonsko:
odvaha; síla. Vedle zrcadla symbolizujícího pravdu a drahokamu ztělesňujícího soucit je jedním ze 3 pokladů.
Keltové:
atribut hrdinského krále Nuady; je spojován s nadpřirozenými podvodními mocnostmi. Meč je aktivní aspekt vůle a náleží k němu křišťál jako aspekt pasivní.
Křesťanství:
Kristovo utrpení; mučednictví. Člověka odděluje od ráje ohnivý meč v rukou andělů stojících u každé jeho brány. Meč je atributem archanděla Michaela a svatého Hadriána, Anežky, Eufemie, Justiny Paduánské, Martina z Toursu, Pavla, Petra Mučedníka, Jiřího, Jakuba Většího.
Řecko:
Damoklův meč představuje nebezpečí uprostřed zdánlivého štěstí; všudypřítomné nebezpečí; odplatu.
Skandinávie:
atribut Freye, neboť jeho meč bojoval sám od sebe. Surtr, démon ohně, třímá ohnivý meč.
Tao:
pronikavý vhled; vítězství nad nevědomostí.
